Pravice a sociální dávky? Jde to i bez trapných experimentů.
Co je definicí pravicového myšlení?
Já se domnívám, že je to především přesvědčení o tom, že jednotlivec jakožto individualita sui generis je nejenom schopný, ale i ochotný činit vlastní rozhodnutí a nést jejich důsledky. Nepotřebuje, aby mu stát byl matkou, nebo spíše macechou, a říkal mu, co má dělat. V případě, že se mu trvale nedaří, neočekává danajský dar v podobě pár stovek na přežití výměnou za hlas u voleb pro socialisty nebo jiné populisty. Je samostatný a soběstačný. Naopak spravedlivě očekává, že za své předešlé odvody na nehorázných daních a poplatcích mu stát pomůže udržet si životní standard v přechodných chvílích, když se mu zrovna nedaří. Hodně živnostníků jistě ví, co je to druhotná platební neschopnost.
Jak to ve skutečnosti je?
Mnozí z nás si přechodně zažili (třeba jako studenti) nebo trvale zažívají, nikoliv nutně vlastním přičiněním, nouzi na vlastní kůži, kdy je zapotřebí počítat doslova každou korunu předtím, než ji účelně vyndáme z kapsy. A tou účelností rozhodně nemyslím cigarety, alkohol, nebo zábavu, ale skutečně nezbytné životní potřeby, jakými jsou zejména nájem, složenka za telefon a především alespoň trochu kvalitní jídlo. Pokud má někdo obdobným způsobem zatiženého partnera, leasing na auto, hypotéku na byt nebo vyživovací povinnost vůči dítěti, potom je to cesta do pekla dluhové spirály, spotřebitelských úvěrů, exekucí a insolvencí. Bezdomovectcví klepe na dveře onoho zaúvěroveného bytu, který zanedlouho může říkat „pane“ někomu jinému.
Co se mi nelíbí?
Během uplynulého týdne jsme měli na idnes.cz možnost sledovat projekt „Chudoba v Česku“. Zúčastnili se jej redaktorka Trachtová, poslankyně Adamová a pan Jíra, který reprezentoval skutečnou nízkopříjmovou skupinu obyvatelstva. Poslankyně Adamová předvedla pojetím své účasti v projektu pozérství nehrubšího zrna nevědouce pranic o skutečné chudobě, jejích příčinách a důsledcích. Ostatně, smysl celého projektu mi uniká, mnohé již sice bylo vyřčeno ve všelijakých diskuzích, ale vypíchnul bych to hlavní: týden vydávat stokurunu denně pouze za jídlo není referenční údaj. Není to ani nic světoborného – osobně znám spoustu lidí, i zaměstnaných se slušným příjmem, kteří za menší peníze žijí již roky, a přitom se třepou strachy, aby neměli neočekávaný výdaj, třeba že se porouchá lednice.
Co chci?
Adresnost a proporcionalitu sociálních dávek. To musí být absolutní mantra. Je nepřípustné, aby kdysi dlouhou dobu pracující člověk dnes dlouhodobě žil na hranici bídy a zároveň, aby snažící se živnostník podnikající v sezónní oblasti, jakou je třeba stavebnictví, pravidelně přerušoval na zimu živnost a do jara šel tzv. „na pracák“. Nestačí titěrné a nesystémové novely např. zákona o rodině, kterou Adamová předložila. Je potřeba myslet komplexně a především neopominout žádnou ze skutečně ohrožených skupin. To by bylo ovšem potřeba vcítit se do kůže těch potřebných, což by mělo být tou největší devizou politika. K tomu ovšem proběhnuvší projekt rozhodně směřovat ani nemohl.
Závěr
V reálném životě jsou situace, kdy dochází k disproporci mezi příjmy a výdaji. Je-li takováto situace poplatníka daně krátkodobá, má moderní stát povinnost se o něj postarat, aniž by si musel „brát od huby“. Je-li taková situace dlouhodobá, měl by stát umět nabídnout např. bezplatnou alternativu ke vzdělání nebo dosažené kvaklifikaci. Nemůže ale být ovšem živitelem „nemakačenků“. V první řadě ovšem musí takový člověk chtít a na druhé straně musejí stát nepopulističtí politici, kteří vědí, o čem celá problematika vlastně vůbec je.
Lukáš Lexa
Bolševik Štětina
Pravda si konečně našla cestu na světlo. Europoslanec Jaromír Štětina se doznal k podpisu vázacího aktu StB. Tvrdí ale, že nespolupracoval. To je blábol typu: „na vojně jsem byl, ale rozkazy neposlouchal.“ Je to tedy Švejk?
Lukáš Lexa
Dobrotrusové nám zase diktují: tentokrát do čeho se smíme oblékat
Poslední dobou je to jeden zákaz a příkaz za druhým. Nejprve kouření, teď zase kožešinové farmy. U obou chápu racionální argumenty, ale je potřeba si uvědomit i jeden další, podstatnější rozměr: diktát ve jménu dobra.
Lukáš Lexa
Střední třído, máš po vyhlídkách na vlastní bydlení!
Česká národní banka zpřísňuje podmínky pro získání hypotéky. Běžný člověk tak na ni nedosáhne. Proč se nemluví o brutálním vrchnostenském zásahu do doposud liberálního způsobu nabytí nemovitosti?
Lukáš Lexa
Přeji si zvolení Donalda Trumpa
Občané USA si volí svého nového prezidenta. Na výběr možná mají ze dvou zel, jak se rádo prezentuje. Z pohledu Evropana bych ale bez dlouhého váhání volil Donalda Trumpa. Právě kvůli Evropě.
Lukáš Lexa
Jsme evidováni, protože si něco myslíme
Máme tady nový seznam. Seznam údajných rasistů a xenofobů, který se vznešeně nazývá „Pravda láska – pravda proti lžím a nenávisti“ a je dostupný na pravdalaska.wordpress.com. Myslím, že se Václav Havel v hrobě obrací.
Lukáš Lexa
Život po BREXITu
Nebojme se vystoupení Velké Británie z EU. Eurofederalisté nás jenom straší tragickými scénáři, které se nenaplní.
Lukáš Lexa
BREXIT a zpráva o stavu Unie
BREXIT se nám (ano, i nám, nejen „jim“) kvapem blíží, resp. nejprve hlasování o něm. Bylo by tedy dobré se zamyslet nad tím, v co se EU časem proměnila a jak (ne)funguje.
Lukáš Lexa
O poklonkování Číně a vzývání Tibetu, aneb všichni se pomátli
Tak to máme konečně za sebou. Číňan v pondělí přijel, ve středu zase odjel a kontroverze to budí ještě dnes.
Lukáš Lexa
Obhájcům vrahů snad již sklapne tipec
Žaloba na neostalinistického pohrobka Martu Semelovou snad konečně bude mít úspěch. Věřím v to už jenom proto, aby se restaurovala identifikace Čechů s vlastním státem, aby jej nevnímali jako nepřítele, kterého se musejí bát.
Lukáš Lexa
Okupace 1968: komunisté účtovali s komunisty
V noci z 20. na 21. srpna 1968 se přes území zdánlivě suverénního státu Československo převalily armády Varšavského paktu, aby z nich na našem území ta sovětská „dočasně“ setrvala po více než 20 let.
Lukáš Lexa
Zákon o prokazování původu majetku: postižené dítě
Duo Babiš & Zeman dalo vzniknout protiústavnímu paskvilu. Těch, na které zdánlivě míří se nedotkne. A neinformovaný tomu tleská.
Lukáš Lexa
Jak se pro názor přichází o práci. V 21. století.
Za totality, v dobách vlády jedné strany, měli lidé přístup k povolání na základě svého politického přesvědčení. Pomalu ale jistě se tato doba kádrování vrací zpět.
Lukáš Lexa
Nová koncepce dopravy: autobusák ve vnitrobloku?
Píše se datum 7.4.2015, ze sídliště Ládví, rezidenční zóny, se stává autobusové nádraží pro meziměstské linky.
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2754x